NOVELIZACE ZÁKONA O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH
Jistě si vzpomínáte na zásadní proměnu českého soukromého práva, která probíhala v letech 2012–2014. Světlo světa spatřily nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích a zákon o mezinárodním právu soukromém. Velmi citelně pak tuto změnu pocítily společnosti, které musely přizpůsobit své zakládací dokumenty nové právní úpravě.
Až doteď neprobíhaly na poli soukromého práva žádné podstatnější změny, aktuálně je však v Senátu rozsáhlá novela zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“). Účinnost změn je navržena dle pozměňovacího návrhu od 1. 1. 2021, původně měly být změny účinné již od ledna 2020.
V rámci novely dojde k úpravě velkého počtu ustanovení zákona o obchodních korporacích, změna se tak dotkne všech typů společností včetně družstev. Tentokrát se není třeba obávat žádného plošného požadavku na změnu zakládacích dokumentů všech obchodních korporací. Nicméně v některých případech se společnosti či družstva může týkat povinná změna zápisu v obchodním rejstříku či uložení listiny do sbírky listin obchodního rejstříku.
Proto doporučujeme, aby si všechny společnosti a družstva ověřili, zda se právě jich některá z navrhovaných změn netýká a nevyžaduje po nich provedení povinných změn.
Dle důvodové zprávy zákon dosud obsahoval mnoho nejasností. Novelizace zákona o obchodních korporacích má tyto nejasnosti odstranit a zákon zpřesnit. V některých případech tak již nebudou vznikat diskuse, jak právní úpravu vykládat. Na druhou stranu velká část sporných ustanovení byla již v mezičase vyřešena soudy, které určily, jak některá ustanovení zákona o obchodních korporacích vykládat a aplikovat. Novelizace tak může vytvořit nové nejasnosti a opět bude trvat několik let, než soudy znovu právní úpravu vyloží.
Příkladem vyjasnění správné aplikace je novelizace § 146 odst. 3 ZOK. Zákon vymezuje v § 146 odst. 1, co musí být obsahem společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným. § 146 odst. 2 ZOK uvádí dále informace, které údaje musí být ve společenské smlouvě společnosti uvedeny při jejím založení. Je to „vkladová povinnost zakladatelů včetně lhůt pro její splnění, údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být podle tohoto zákona voleni valnou hromadou, určení správce vkladů a u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.“
§ 146, odst. 3 následně dovoluje údaje uvedené v odst. 2 ze smlouvy po vzniku společnosti a splnění vkladové povinnosti společníků vypustit. Výkladový problém, který praxe řešila, spočíval v tom, zda je třeba vypuštění uvedených informací ze společenské smlouvy provést formou notářského zápisu či nikoliv. Zákonodárce původně pravděpodobně nezamýšlel, aby úprava společenské smlouvy spočívající v pouhém vypuštění přebytečných ustanovení měla podobu notářského zápisu. Nicméně právní praxe začala notářský zápis i v tomto případě vyžadovat, což pro společnosti znamenalo zvýšené náklady ve formě poplatků za notáře.
V novelizaci ustanovení § 146 odst. 3 ZOK se tak již výslovně uvádí, že pokud společenská smlouva svěří toto rozhodnutí o vypuštění příslušných ustanovení společenské smlouvy do působnosti jednatele, pak se nejedná o změnu společenské smlouvy. Jinými slovy notářský zápis není v takovém případě nutný.
Novelizace přináší celou řadu dalších změn. Pokud plánujete změny ve své společnosti či družstvu, nebo potřebujete poradit, zda se vás novelizace zákona o obchodních korporacích vůbec dotkne, neváhejte a obraťte se na nás.
Tým
Mediace a právo
